Prosím tě, neblázni!

Prosím tě, neblázni!

Anotace Prosím tě, neblázni!

Kategorie: Knihy, mapy / Beletrie pro dospělé / Romány, povídky, novely / Humor, satira

Prosím tě, neblázni! je vedle knih To na tobě doschne a Rodinný sjezd další z povídkových cyklů laskavého humoristy Ivana Krause.Všední události autorova dětství v početné rodině z pražské Letné či rodinného života se ženou a dítkem dostávají dobrodružný ráz a stávají se kotrmelci neškodného bláznovství. Čtenáři nezbývá než se smát a přitom toužit po milé pohodě autorovy podařené rodinky.

Ivan Kraus

Ivan Kraus (* 1. března 1939 Praha) je český spisovatel, herec a loutkoherec. Mezi lety 1968 a 1990 žil v exilu. Bratr českého herce Jana Krause.

Biografie

Studoval na gymnáziu v Praze na Letné, které zakončil maturitou v roce 1957. Při studiu hrál ve Dvořákově divadelní společnosti. V letech 1957-59 navštěvoval Školu mezinárodních ekonomických vztahů, poté několik měsíců pracoval v podniku Keramika. Na podzim 1959 nastoupil vojenskou službu. První rok byl v odloučené rotě hlídající palivo a další rok a půl pracoval na Pardubickém letišti jako vojenský letecký mechanik. Během služby založil umělecký soubor zabývající se hudbou, recitací a pantomimickými výstupy. V Pardubicích ho herec Jiří Sýkora pozval ke spolupráci do literárního kabaretu Experiment. Zde působil jako mim, později jako spoluautor a interpret. Během vojenské služby psal a v časopise Voják otiskli jeho první povídku. Po službě, prodloužené o mnoho měsíců kvůli kubánské krizi, zůstal v kabaretu Experiment, ale pro politické názory, které vyjadřoval v satirických skečích, byl z Pardubic vyhoštěn a kabaret byl rozpuštěn. Odešel s herci Josefem Krausem a Jaroslavem Kremlou do Havířova, kde jim spisovatel Eduard Světlík umožnil při osvětovém domě založit novou skupinu literárního kabaretu Mikrodivadlo (spolu s Blankou Krskovou a Dagmar Jakubovskou). Mikrodivadlo obdrželo v roce 1962 první cenu na festivalu humoru a satiry Haškova Lipnice. Na jednu sezónu byl angažován do Divadla Petra Bezruče v Ostravě, kde hrál v inscenacích režisérů Jana Kačera a Saši Lichého (Andora, Tři mušketýři, Kavkazský křídový kruh, Lázeňská sezóna, Milenci z kiosku) a spolupracoval s rozhlasem.

Mezi roky 1963 a 1968 pracoval v Praze, kde ho angažovalo státní divadelní studio do skupiny černého divadla Hany Lamkové. S Jiřím Sýkorou založili nový literární kabaret pro dva Toulavý kabaret. Dále spolupracoval s časopisy, rozhlasem a filmem (Byt a Zahrada Jana Švankmajera, Schormův Konec faráře). V roce 1963 se skupinou černého divadla SDS vystupoval v pařížské Olympii, v letech 1964-65 v hotelu Tropicana v Las Vegas v pořadu Folies Bergére a v Los Angeles v televizní show Binga Crosbyho. Několik reportáží z Paříže i z USA publikoval v rozhlase a v časopisech. Po návratu z USA pokračoval Ivan Kraus v jevištní činnosti v Praze. V roce 1967 se oženil s herečkou Naděždou Munzarovou a s přáteli založil novou divadelní skupinu Velvets. Psal také písňové texty k melodiím skladatele Milana Kymličky. V soutěži O děčínskou kotvu 1968 zvítězila jejich píseň Až jednou, kterou zpíval Milan Drobný.

 

V exilu (1968-1990)
V srpnu 1968 vystupoval s divadelní skupinou ve Varieté Rozmarýn v Brně; s ní také 3. října 1968 odjel na zahraniční zájezd, kterého však využil k emigraci. Za nedovolené opuštění republiky byl on i jeho manželka v roce 1974 odsouzeni k trestu odnětí svobody na jeden rok. Prezident republiky jim 27. října 1988 udělil amnestii, kterou však nepřijali.

V prvních letech exilu střídal příležitostná zaměstnání, posléze se od roku 1973 živil jako volný spolupracovník vysílání pro mládež v TV-SWF Baden-Baden, kde působil jako spoluautor scénářů a loutkoherec.

Publikoval v českém exilovém časopise Zpravodaj. Dr. Jaroslav Strnad, který časopis vedl, byl také prvním editorem Krausových knížek, vycházejících v nakladatelství Konfrontace. V prvních letech spolupráce s Pavlem Tigridem v časopise Svědectví publikoval Ivan Kraus pod pseudonymem Viktor Vadim.

Jeho politické satiry byly překládány do angličtiny a publikovány v časopise Index on Censorship a jeho skeč Censor zfilmován s Anthony Hopkinsem. Od roku 1975 pod jménem Blackwits hraje se svou ženou s loutkami v evropských varieté a televizích.

 

Po revoluci
Po roce 1989 dál vystupuje s loutkami v zahraničí, ale mohl se vracet do Čech, kde opět spolupracuje s časopisy. Jeho knížky, vydávané od roku 1976 v exilovém nakladatelství Konfrontace Zurich, začaly od roku 1991 vycházet také v Praze.

Některé jeho knížky jsou na pokračování čteny v Českém rozhlase. Také často účinkuje v pořadu Host do domu.

 

Dílo

 

Knihy
To na tobě doschne (1976 Konfrontace, Curych, 1991 přetisk: Rozmluvy, Praha, 2006 dvojjazyčné vydání: Garamond, Praha)
Prosím tě, neblázni! (1978 Konfrontace, Curych, 1992 přetisk: Rozmluvy, Praha, 1994 německý překlad: Frieling, Berlín)
Jak nám uletěly třísky (1971 Konfrontace, Curych)
Číslo do nebe (1984 Konfrontace, Curych, 1993 druhé vydání: Marsyas, Praha, 1994 třetí vydání: Academia, Praha)
Výhodné nabídky (1992 Marsyas, Praha)
Nejchytřejší národ (1994 Marsyas, Praha)
Rodinný sjezd (1996 Marsyas, Praha, 2000 druhé vydání: Academia, Praha, 2005 dvojjazyčné vydání: Garamond, Praha, 2006 francouzsky: Noir sur blanc, Paris-Lausanne)
Má rodina a jiná zemětřesení (1998 Academia, Praha) - trilogie: To na tobě doschne, Prosím tě, neblázni! a Číslo do nebe
Muž za vlastním rohem (1999 Academia, Praha) - satiry
Kůň nežere okurkový salát (2000 Garamond, Praha)
Medová léta (2001 Academia, Praha)
Muž pod vlastním dohledem (2002 Academia, Praha) - satiry
Snídaně v poledne (2002 Garamond, Praha) - fejetony z cest
Udělej mi tichoučko! (2003 Academia, Praha)
Kdybys nebyla, vymyslím si tě (2005 Academia, Praha)
Muž na vlastní stopě (2007 Academia, Praha) - satiry
Ve vlastních názorech se shodnu s každým (2007 Garamond, Praha) - aforizmy
Poker bez esa (2007 Větrné mlýny, Brno) - šest her

 

Hry a scénáře
Zahrajte si kabaret č. 2 (1963 Dilia, Praha) - spoluautor
Zahrajte si kabaret č. 3 (1963 Dilia, Praha) - spoluautor
Textbeat (1965)
Toulavý kabaret (1967 Dilia, Praha) - spoluautor
Zahrada (1967) - spoluautor scénáře podle vlastní povídky Nepřítel z mládí
Vejtaha (1970) - spoluautor hry pro děti
Kontrasty (1971) - spoluautor scének pro černé divadlo
Komedie z rance (1971) - spoluautor scének pro černé divadlo
X-Y-show, Sowieso, Pouki-Fouki (1973-1975) - spoluautor scénářů zábavných seriálů pro mládež pro televize Baden-Baden a A2 Paris
Happy day (1975) - spoluautor hudební skeče pro loutky Blackwits
Rocking (1985) - spoluautor hudební skeče pro loutky Blackwits
Gala (1986) - muzikál
Poker bez esa (1996) - hra
Doručovatel (1997) - monolog
Víkend (1998) - komedie
Na břehu (1999) - hra
Vše, co dosud nevíte o vzniku bulvární komedie (2000)
Živý květ (2003) - komedie

Zdroj: Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Ivan Kraus [online]. c2009 [citováno 18. 09. 2009]. Dostupný z WWW: Odkaz

Hodnocení čtenářů

Pavel Svoboda:

Musím říct, že když jsem vzal tuto knížku poprvé do ruky, byl jsem trochu na rozpacích. Ale po přečtení prvních stránek mě doslova knížka chytla a nepustila. Vřele jí doporučuji všem, kteří si chtějí přečíst něco vtipného a zároveň i milého.

Zobrazit všechny hodnocení